Bosna: Banjaluka LZ 11 1/2

Prolog

Razítka : od 20.5.1910 do 30.8.1910

• 1.zdroj : dosud se zachovalo 19 jednotlivých známek, 3 ks  průvodky a jedna měla vodorovnou 2-pásku.
• 2.zdroj : dosud se zachovalo 30 jednotlivých známek,  6ks na  průvodce.
• 3.zdroj : existuje 12 jednotlivých známek ze všech 4 stran 11 ½ a 4 páry (dvojpásky) s 11 ½ ze všech stran (výstava Monaco)
• 4.zdroj : Soecknick ve svém atestu píše 3 známé páry (dvojpásky) 11 ½ ze všech stran

 Realita: zde je zdokumentováno: 17x známka, 1xpár samostatně, 8x průvodka (6xpár, z toho 1x dvojité zoubkování)

Historie

Klášter v Banjaluce patřil řádu cisterciáků, jehož příslušníci jsou také bratři Trapisté. Ti v klášteře například vařili pivo, ale také vyráběli sýr. A o něj jde v našem příběhu především. Tento chuťově vyjímečný sýr se expedoval z kláštera do různých končin mocnářství, a to i poštou. Balík se sýrem měl vždy stejnou váhu 4,8 kg, za kterou pošta v roce 1910 vybírala taxu 92H. Tento tarif se v klášteře frankoval známkami emise „Krajinky“ 45H+45H+2H. Vše by bylo v pořádku, kdyby koncem května 1910 nenastal v některých částech Bosny a Hercegoviny akutní nedostatek známek. C.K. pošta nestíhala tyto potřeby řešit a hledalo se provizorní řešení.

A zde je nepotvrzená, ale velmi pravděpodobná verze příběhu o ikonickém řádkovém zoubkování LZ 11 1/2. Vytištěné známky v arších existovaly, ale nebyly perforovány a jako neperforované se nesměly používat. Rok 1910, tedy období nedostatku, toto změnilo. Začaly se krátce používat stříhané „Krajinky“, Zpět do Bosny se také dovezly už jednou prodané archy, které byly opatřeny spekulativním smíšeným zoubkováním, a které vzniklo u soukromníků ve Vídni. Proto existují smíšenky i razítkované. Podle mne by měly mít větší hodnotu známky upotřebené, než neupotřebené. O celistvostech ani není potřeba psát. Ale to není důležité. Důležité je, jak je možné, že vzniklo toto LZ 11 1/2 zoubkování. Nejvěrohodnější verze je pravděpodobně ta, která praví, že se klášter domluvil s poštmistrem místní pošty o prodeji celých neperforovaných archů. Pro lepší manipulaci si je mniši operforují a pošta bude naoplátku  tuto známu s  perforací uznávat jako řádně zaplacenou. Mniši měli ve své knihovně pefrorovací stroj, který toto zabezpečil. Že se jednalo o existujíci, originální perforační stroj, který byl použitý k této perforaci dokazál švýcarský sběratel Boos během své návštěvy v klásteře. O tom podrobněji píše František Žampach v MR. Mimochodem, tato perforace 11 1/2 z Banjaluky je jiná, než byla použita na smíšenkách. Proto pozor na padělky zoubkování

Mniši perforovali archy tak, že nechali vnější okraje známek v archu neperforované a zbytek opatřili řádkovou perforací 11 1/2. Samotné kraje jsou odtřiženy. Proto existuje relativně hodně známek s jednou, nebo dvěmi stranami stříhanými. Nedokonalost a pravděpodobě i nedostatek praxe se projevil také v tom, že existují známky s dvojitou perforací.

Dlouho nebyla tato perforace brána jako oficiální. Až teprve v roce 1963 se objevila v katalogu Jugofilatelia, Bělehrad. V roce 1967 vyšel ve Philatelistische Forschungsblaetter 1/67 článek od Gustava Th. Schlessingera na toto téma, kde závěrem doporučuje toto zoubkování katalogizovat. V podstatě jde o poloprivátní zoubkování, které pošta do jisté míry uznala. Jednalo se o relativně krátké období.

Toto zoubkování LZ 11 1/2 patří mezi velmi hledané známky Bosny a Hercegoviny. Cenově jsou relativně velmi nízko vzhledem k jejich malému výskytu. Na dvoupásce a ještě s dvojitou perforací a na balíkové průvodce se jedná už o raritní kus. Do dnešní doby nebyl, pokud je mi známo, předložen ani jeden neupotřebený kus.

A pokud to srovnáme s podobným vyskytem ČSR Osvobozená republika chybotisk 50/50 a jeho cenou ….. odpovězte si sami.

Účelem tohoto článku je nabídnout přehled dohledatelných známek a balíkových průvodek, které dají sběrateli možnost obeznámit se s těmito kusy. Na trhu je mnoho padělků a tento článek do jisté míry snižuje pravděpodobnost záměny.

Tímto bych chtěl poděkovat všem kolegům domácím i zahraničním, kteří mi pomohli shromáždit takové významné množství unikátních známek, a zároveň bych chtěl poprosit ty, kteří přijdou do styku s jakoukoli zmínkou o této známce, popřípadě se známkou jako takovou, aby mi dali vědět. Doplníme tento seznam a pomůžeme všem.

U jednotlivých reprodukcí je uveden zdroj/majitel minulý, nebo současný a datum použítí

Hirš 23.5.1910

Šťotka 7.8.1910

Fleck Vladimir

Fleck Vladimir 18.7.1910

3.6.1910

Koudelka/Žampach, 13.6.1910

21.7.1910, Dorotheum

Žampach, 23.6.1910

Můžeme předpokládat, že samostatných známek i průvodek je více, než kolik uvádí literatura. I nám s podařilo sestavit více průvodek, než je oficiálně uváděno. Podle informací existuje nejmene další tři průvodky. Od těch ale nemáme obrazovou dokumentaci, tak je neuvádíme jako zdokumentované. Každopádně se jedná o velmi zajímavé téma, které je třeba sledovat a možná se i zajímat jako o investici. Banjaluka zoubkování za to opravdu stojí.

Jaroslav Stejskal

člen Komisie znalcov ZSF pre obor Bosna a Hercegovina 1879-1918

mail: jarek@kolo101.cz

Literatura :

[1] Ing. Dr. Pavel Hirš, PhD: Rakousko 1850-1918, Monografie a specializovaný katalog, II.vydání, Praha 2010

[2] Zbyněk Jánský: Bosna a Hercegovina, specializovaný katalog známek a celin, II.vydání 1999, vlastní náklad.

[3] Ferchenbauer U.: ÖSTERREICH 1850-1918, Handbuch und Spezialkatalog, BAND IV., Selbstverlag, Wien 2008

[4] MR 1/97, 5/97

[5] Philatelistische Forschungsblaetter 1/67, GustavTh.  Schlessingerq

čb obrázky:

• Merkur Revue
•  
• Gustav Th. Schlessinger

Podpořte stránky - 5€